6. dubna 2026
Úzkostná generace: Stačí k záchraně dětí jen zákaz mobilů ve školách?
Jonathan Haidt ve své přelomové knize Úzkostná generace (The Anxious Generation) pojmenovává to, co mnozí rodiče a učitelé cítí intuitivně: dětství se zásadně proměnilo a výsledkem je psychická krize nevídaných rozměrů. V Česku se tato debata aktuálně zhmotnila v poslaneckém návrhu na plošný zákaz mobilů ve školách. Jak ale ukazuje kritika zástupce ombudsmana, cesta od teorie k funkčnímu zákonu je trnitá.
Velké přepojení: Jak jsme vyměnili hřiště za algoritmy
Haidt argumentuje, že mezi lety 2010 a 2015 došlo k tzv. „velkému přepojení". Dětství založené na volné hře (play-based childhood), které po tisíciletí sloužilo k rozvoji sociálních dovedností a odolnosti, bylo vytlačeno dětstvím založeným na chytrých telefonech (phone-based childhood).
Podle Haidta jsme udělali dvojitou chybu:
Přehnaná ochrana ve fyzickém světě: Děti už nepouštíme samotné ven, omezujeme jejich autonomii a možnost dělat chyby v reálném prostředí.
Absolutní nechráněnost v digitálním světě: Pustili jsme děti do nejnebezpečnějšího „města" na světě (internetu) bez jakéhokoli dozoru, vybavené zařízeními navrženými tak, aby vyvolávala závislost.
Tento posun má drtivý dopad zejména na dospívající. Zatímco u chlapců se projevuje spíše fragmentací pozornosti a únikem do virtuálních světů, u dívek vidíme strmý nárůst depresí a úzkostí spojených s neustálým sociálním srovnáváním.
Český pokus o řešení: zákon pod palbou kritiky
Haidt v knize navrhuje čtyři základní pravidla, z nichž jedno zní jasně: školy bez mobilních telefonů. Právě o to se pokusila skupina českých poslanců v novele školského zákona. Záměr však narazil u odborníků na lidská práva.
JUDr. Vít Alexander Schorm, zástupce veřejného ochránce práv, vydal k návrhu ostré stanovisko. Jeho kritika nesměřuje proti snaze chránit děti, ale proti zpracování zákona, které by v praxi nadělalo více škody než užitku.
Tři trhliny v návrhu zákona
Schorm upozorňuje na zásadní nedostatky, které mediální debata často přehlíží:
Právní zmatek v režimech: Návrh dělí děti na mladší a starší. Tato terminologie je v zákoně nejasná a vedla by k chaosu v aplikaci.
Zásah do vlastnictví: Návrh počítá s tím, že učitel může mobil odebrat. Schorm varuje, že škola nemá právo konfiskovat soukromý majetek na delší dobu.
Ignorování hlasu dětí: Podle Úmluvy OSN o právech dítěte mají děti právo vyjádřit se k věcem, které se jich týkají. Autoři zákona však s dětmi a žákovskými parlamenty návrh systematicky nekonzultovali.
Potřebujeme víc než jen „vypínač"
Kniha Úzkostná generace nám říká, že telefony ve školách jsou jen špičkou ledovce. Pokud je dětem pouze sebereme zákonem, ale nenabídneme jim alternativu v podobě bezpečného fyzického prostoru pro hru a socializaci, problém s úzkostmi nevyřešíme.
Skutečná změna vyžaduje spolupráci rodičů, škol a státu, ne jen nový represivní paragraf.